Quo Vadis (USA, 1951)

   Hollywoodské zpracování klasického románu Henryka Sienkiewycze je velmi věrné svému zdroji. Sleduje milostné vzplanutí římského patricie Marka Vinitia, který se zamiluje do Lygie, adoptivní dcery bývalého římského generála. Markus si usmyslí, že musí být za každou cenu jeho a jeho přítel Petronius, který je poradcem císaře Nerona, se o to postará nepříliš citlivým způsobem. Lygie, která Marka také miluje, však nechce skončit v jeho rukou tímto způsobem a uteče. Marcus se ji snaží najít a postupně zjišťuje, že Lygie je křesťankou. On, ačkoli křesťanskou víru zprvu nechápe, postupně zjišťuje, že mu není proti mysli vyloučit ze svého chování majetnictví a sobectví a stát se věřícím. To vše na pozadí Neronovy megalomanie a příkazu k zapálení Říma. Po tomto skutku je nutné najít a předhodit lidu viníky, a tak ukáže na křesťany a začne je krutě trestat v aréně. Tento 3 hodiny dlouhý velkofilm je hereckým koncertem Petera Ustinova coby císaře Nerona a Leo Genna v roli Petronia, který se ukáže nebýti až tak zkaženým, jak se na první pohled zdá. Ostatní herci také odvádějí slušný výkon a do svých rolí se skvěle hodí. Superlativum zalouží také soundtack, o který se postaral maďarský skladatel Miklós Rózsa, jež skvěle ozvučil i pozdější podobně laděné filmy Julius Caesar, Ben-Hur a Král králů. Quo Vadis rozhodně nedělá své knižní předloze ostudu a doporučím jej všem fanouškům historických filmů a dobrého herectví.