Chrámy

Chrámy

Ve starověkém Řecku byly chrámy koncipovány jako příbytky bohů, proto musely být působivé. Uvnitř se nacházely dary a socha božstva, kterému byl chrám zasvěcen. Někdy sloužili jako městská pokladnice či skladiště. Do chrámů nevstupovali obyčejní lidé, nýbrž jen kněží(?). Původně strohé interiéry řeckých chrámů prošly změnou během helénistického období, kdy se začaly zdobit i interiéry.

Součásti řeckého chrámu jsou:
- rampa, kterou se vcházelo na podestu(?) a sloužila jako spojnice mezi lidmi a bohy
- stereobaté byla kamenná deska tvořící základy chrámu
- sloupy se skládaly z několika válcových dílů, které se na místo umisťovaly pomocí dřevěných tyčí zasazených do jejich otvorů. Na vrchu sloupu se nacházela hlavice, po obvodu byly utvořené vertikální žlábky. Vzhled sloupů byl definován použitým architektonickým řádem.
- portikus byla předsíň tvořená sloupy
- naos je označení pro hlavní místnost chrámu, ve které se nacházela socha božstva
- metopy byly součástí čela chrámu nad hlavicemi sloupů a sestávaly z reliéfního zobrazení bojovníků
- triglyfy byly dřevěné trámy používané při stavbě chrámů

Specifickým typem chrámů byly tzv. Asklépiony, tedy svatostánky věnované řeckému bohu lékařství Asklépiovi (římskému Aeskulpovi nebo také Aeskulapovi). Byly to antické nemocnice svého druhu určené ke studiu a praktikování medicíny. Odhaduje se, že takových staveb pocházejících z antického Řecka bylo kolem 300.
Seznam dosud objevených Asklépionů:
https://en.wikipedia.org/wiki/Asclepieion#List_of_Asclepieia

Zdroje

[2] Antické Řecko. 2. vydání. Brno : Extra Publishing, 2021. 164 s. ISBN 978-80-7525-386-6. Přeložil Jakub Jiří Jukl.
[30] DIKOU, V., ANTONIOU, Maria Eleni. Kos (Nissyros). Crete : Marmatakis Brothers. 144 s. ISBN 5205565153085. Anglický překlad Arieta Tsagaraki.

Vytvořeno: 2025-05-09, aktualizace: 2025-07-17