Římané

Římani se proslavili mimo jiné svojí tolerancí k jiným kulturám a náboženstvím. Pokud tedy nehrozilo, že by mohly mít negativní vliv na blaho říše. Veteráni vojenských tažení dostávali odměnou pozemky na dobytých územích a asimilovali se mezi tamější obyvatelstvo, pojímali domorodé ženy za své manželky.

I v původně římských městech se vyskytovalo mnoho cizinců, kteří sem přijeli za obchodem nebo sem přijeli a už zůstali. Vládl zde také turistický ruch. Kdo by nechtěl vidět a zažít aspoň jednou za život atmosféru závodu vozatajů v Cirku Maximu nebo navštívit některé z honosných lázní v Římě.

Již řecké Athény ve své otevřenosti dovolovaly cizincům vstup do města.

Postavení žen

Už ve starém Řecku neměly ženy na růžích ustláno. Ve Spartě však měly díky faktu, že muži se oddávali válečnému umění a nebyli moc doma, vyšší postavení, než v jiných městských státech.

Zábava

Sport

Mezi oblíbené kratochvíle římských mužů patřilo cvičení v Palaestře, která bývala příhodně součástí každých velkých lázní. Co se týče sportu, byl chápán jako příprava na boj a také z estetického hlediska, kdy muži chtěli vypadat jako dílu některého z mistrů sochařů. Profesionalizaci sportu lze vysledovat minimálně do roku 776 př.n.l., kdy se konaly v řecké Olympii první Olympijské hry. Sportovci, kteří se jich účastnili, byli celebritami a váženými občany. To samé platilo jak u řeckých, tak římských špičkových sportovců. Zejména závody vozatajů byly velice prestižním podnikem a vítězové se těšili veliké vážnosti u svých spoluobčanů, zvláště pokud jim získali peníze v sázce na jejich triumf. Řecký gymnasion byla budova určená k tělesné výchově mladých mužů, později zde byly vyučovány i další dovednosti.

Na vrcholu populační křivky (2.-3. století) měla říše pravděpodobně kolem 70 miliónů obyvatel, což byla asi pětina obyvatel planety.

Města populací odpovídající starověkému Římu se v Evropě znovu objevila až v 19. století.

Poznámky:
Olympijské hry byly ve 4. století zakázány Římany.
Maratónský běh získal své jméno podle bitvy u Maratónu, jejíž výsledek běžel oznámit posel Feidippidés do Athén vzdálených 46 km.

Zdroje

[2] Antické Řecko. 2. vydání. Brno : Extra Publishing, 2021. 164 s. ISBN 978-80-7525-386-6. Přeložil Jakub Jiří Jukl.
[6] GRANT, Michael. Dějiny antického Říma. 1. vydání. Praha : BB art, 1999. 472 s. ISBN 80-7257-009-9.

Vytvořeno: 2024, aktualizace: 2025-02-24