Asklépion (Asia)

Historie

   Asklépion na ostrově Kos sestával z několika chrámových budov a množství dalších objektů umístěných ve třech stupních propojených širokými schodišti. Prostor byl využíván již v mykénské době jako místo uctívání, v době helénské zde byl postupně budován komplex, který sloužil ke studiu a praktikování lékařské vědy, včetně psychologie. Jedním z jeho žáků a posléze praktiků byl také zakladatel moderního lékařství Hippokratés. Někdy ve 4. st. př.n.l. zde začal být uctíván kult Asklépia, boha lékařství. Po založení města Kos v roce 365 př.n.l. sem odtamtud vedla 3 km dlouhá cesta. Roku 242 př.n.l. byly na tomto místě uspořádany Velké asklepijské hry, kde se soutěžilo v atletice a hudbě. Komplex se tím stal uznávaným po celém Řecku. Asklépion se také honosil statusem azylu, kde se mohli ukrýt pronásledovaní. 

   Asklépion na Kosu patří spolu s těmi v Trikkis (Trikala), Epidauru a Amphiareiu k těm nejvýznamnějším Asklépiovým chrámům. Byl objeven roku 1902 německým archeologem Rudolfem Herzogem ve spolupráci s řeckým historikem Iakovem Zarraftisem. Lékařské nástroje zde nalezené patří k nejvýznamějším objevům tohoto druhu v celém Řecku.


Památky

   Na třech stupních se nachází velké množství zajímavých pozůstatků, které sahají do 4. st. př.n.l. Na spodní stupeň se vchází po 24 schodech a skrze amfiprostylové (s portiky vpředu i vzadu) propyleje (honosnou bránu). Ze 3 stran (jižní, západní a východní) je ohraničen stoou se 67 sloupy, kterou se vcházelo do (přibližně 26) komnat pro výuku, ubytování a pro uložení pacientů. Kolem ní tekla mramorovým potrubím voda k osvěžení a další fontány byly zakomponovány v opěrných zdech. V římské době byly ve východní části zdi vybudovány výklenky a rovněž vodní nádrž s reliéfem znázorňujícím boha Pana. Na západě se nacházely latríny.

zbytky zadní části propylejí, vzadu výklenky ve zdi
zbytky zadní části propylejí, vzadu výklenky ve zdi

   Na východ hned vedle Asklépionu byly Římany ve 3. st. n.l. vystavěny velké lázně, ze kterých se zachovalo množství stavebních prvků a také bazén.

římské lázně s bazénem v popředí
římské lázně s bazénem v popředí

   Schodiště se 30 schody vede na prostřední stupeň. Naproti schodišti se nachází zbytky mohutného oltáře Apollóna Kyparissiose ze 4.st. př.n.l. Po levé straně jsou k vidění pozůstatky Apollónova chrámu ze 2. až 3. st. n.l. se 7 zrekonstruovanými sloupy v korintském řádu. Napravo nalezneme ruiny staršího Asklépiova chrámu ze 3. st. př.n.l. se 2 zrekonstruovanými iónskými sloupy a nad ním budovu neznámého účelu. Vlevo od schodiště do horního stupně se nacházelo půlkruhové podium (exedra). Za Apollónovým chrámem se nacházely komnaty pro kněží a pramen "posvátné vody". V již neexistujících podzemních prostorách se prý nacházel Afroditin chrám se sochou Afrodity od Praxitela. Právě v podzemí bylo nalezeno mnoho soch znázorňujících různé nemoci.

Chrámy Asklépia (vlevo) a Apollóna (vpravo), v pozadí lázně
Chrámy Asklépia (vlevo) a Apollóna (vpravo), v pozadí lázně

   Návštěvníkovi, který vystoupá po 60 schodech na horní stupeň (80 x 100 metrů), se naskytne pohled na ruiny největšího chrámu Asklépionu - velkému Asklépiově chrámu z 2. st. př.n.l. Jeho rozměry dosahovaly 34 metrů na délku a 18 metrů na šířku. Tento impozantní chrám obklopovalo 104 mohutných sloupů. Na jeho troskách vyrostl kostel Panagia tis Tarsou, pravděpodobně z 11. století. Z něj zůstal viditelný oltář. Hned vedle chrámu, na východní straně, se nacházel menší svatostánek, pravděpodobně zasvěcený Apollónovi. Podobně jako nejnižší stupeň, i tento byl obklopen krytou galerií se sloupy (stoa) obsahující místnosti pro pacienty. Na jižní straně tohoto stupně jsou viditelné schody vedoucí do do posvátného lesa, ve kterém bylo údajně zakázáno umřít či zplodit dítě. Množství ruin na tomto stupni zahrnuje i zbytky akvaduktu.

Otevírací doba: denně 8:00-20:00, Vstupné: 15 €

pozůstatek jednoho ze sloupů, v pozadí středověký oltář
pozůstatek jednoho ze sloupů, v pozadí středověký oltář

Muzea

   Na perimetru objektu se nachází malé muzeum vystavující řecky psané písemnosti vztahující se k místu.


Lokace - Google Maps


Zdroje

[30] DIKOU, V., ANTONIOU, Maria Eleni. Kos (Nissyros). Crete : Marmatakis Brothers. 144 s. ISBN 5205565153085. Anglický překlad Arieta Tsagaraki.
[w27] Discovering Kos [online]. [cit. 2025-07-18] Dostupné z: https://www.discoveringkos.com/


Navštíveno 2025-07


Vytvořeno: 2025-07-17, aktualizace: 2025-07-30